Dekameron byl napsán na rozhraní dvou kulturních a společenských epoch, středověku a renesance. Boccaccio přinesl svým Dekameronem do literatury inovace s dalekosáhlým významem. Čas vyprávění se shoduje s reálným časem. Příběhy se až na výjimky neodehrávají v dávné minulosti nebo dalekých zemích, ale v konkrétní realitě blízké autorovi, a nejsou vyprávěny formou mýtu nebo pohádky, nepromlouvají v nich tedy svatí ani rekové, ale bytosti pozemské – ziskuchtiví obchodníci, pokrytečtí řeholníci, pochybné ženštiny a marnotratná šlechta. Hrdinové již nejsou abstraktní, nýbrž individuálně vykreslené postavy. 
Boccacciovo dílo se stalo vzorem pro řadu dalších uměleckých děl v podstatě ve všech oblastech umění. Inspirující je dodnes, čehož důkazem jsou i následující novely studentů kvinty A Matičního gymnázia, kteří se ve svých rozmanitých příbězích vrací do prostředí renesanční Itálie, a tak skládají poctu renesančnímu Mistrovi.
Mgr. Rostislav Gromnica, Ph.D.