V pondělí 29. května se skupina 22 studentů z různých tříd vyššího gymnázia vydala na dobrodružnou cestu plnou zajímavých biologických zážitků na jižní Moravu. Vedoucími této unikátní expedice byli pan profesor Petr Vondráček a pan profesor Tomáš Adamus. Díky tomu, že jsme měli k dispozici vlastní autobus s milým a ochotným panem řidičem Vaškem, mohli jsme směle naplánovat návštěvu mnoha míst, která slibovala spoustu krásných rostlin a živočichů. První den jsme se tedy vypravili do Bílých Karpat, kde jsme navštívili Národní přírodní rezervaci Zahrady pod Hájem. Tato rezervace chrání zbytky starých sadů, ve kterých je možné, díky
správnému hospodaření, nalézt mnoho druhů vzácných orchidejí. Velkou radost nám udělali tořič čmelákovitý, vstavač vojenský, hlavinka horská a vemeníček zelený, mimo orchideje jsme pozorovali také zástupce teplomilné flóry, a to medovník meduňkolistý, kamejku modronachovou, či kosatec trávovitý. Počasí bylo velmi příjemné a letní, tudíž jsme mohli plnými doušky nasávat atmosféru jihomoravských kopců a rozkvetlých luk. Navíc nám na cestu zpívali např. strnad luční nebo linduška lesní. Další zastávkou byla šípáková doubrava Žerotín, kde jsme mohli vidět teplomilné duby pýřité, zvané šípáky, a další druhy teplomilné květeny, viděli jsme například podražec křovištní, zárazu žlutou a chrpu Triumfettiho. Po cestě na toto místo jsme se zastavili u Adamcovy oskeruše, což je největší ovocný strom ve střední Evropě. Bylo třeba čtyř studentů, aby ho společně objali, tak moc byl vzrostlý. Následně jsme již zamířili na ubytování do Mikulova, kde jsme se po výborné večeři vydali na procházku na Svatý kopeček, který hostí opět další zajímavé druhy rostlin, například zvonek sibiřský nebo třemdavu bílou. Na vrchol kopce jsme dorazili ve chvíli západu Slunce, což ocenili zejména fotografové, kteří díky tomuto načasování mají romantické záběry města Mikulov.
Druhý den jsme vyrazili na průzkum Chráněné krajinné oblasti Pálava. Byli jsme poctěni doprovodem paní Heleny Prokešové, která pracuje jako botanička pro Správu CHKO Pálava. Paní botanička doplnila naši procházku poutavých výkladem o historii využívání krajiny kolem Pálavy, o pařezinovém hospodaření v lesích, a také o teplomilné flóře tohoto specifického území. Vycházeli jsme z Dolních Věstonic směrem na Děvičky, cesta vedla dosti do kopce, ale při pozorování okolních vinic a lesů cesta utíkala rychle. U zříceniny hradu Děvičky jsme se kochali výhledem na okolní vesnice a Novomlýnské nádrže, jejich prostřední nádrž slouží jako významné zimoviště vodního ptactva. Zde se nám také podařilo nafotit krásného a vzácného motýla otakárka ovocného. Naše cesta dále pokračovala po červené turistické značce směrem na Klentnici a v našem okolí se střídal les se stepními biotopy a skalkami. Opět jsme mohli pozorovat zajímavou teplomilnou flóru, například jsme viděli večernici lesní, sápu hlíznatou nebo písečnici velkokvětou (což je místní endemit), v suťovém lese jsme se kochali porosty jedovatého oměje vlčího moru. Vzhledem k horku a nedostatku tekutin velké části skupiny jsme se rozhodli vydat se směrem na Horní Věstonice, kam pro nás přijel autobus. Po osvěžení a odpočinku v Mikulově nás čekala ještě návštěva jeskyně Na Turoldu, která sice neoplývá významnou krápníkovou výzdobou, ale je sympatická a hlavně chladná, což bylo pro všechny příjemnou změnou. Poté již následovala další vynikající večeře a nabírání sil na třetí a poslední den naší dobrodružné expedice.
Ve středu jsme se vypravili nejprve do muzea v Dolních Věstonicích, kde jsme se seznámili s životem pravěkých lidí, kteří si vybrali za své bydliště právě tuto krajinu. Neméně zajímavá byla výstavka vycpanin ptáků, kteří se vyskytují na Novomlýnských nádržích, což bylo ideální pro zopakování zástupců ptáků, na které zatím štěstí moc nebylo. Z Dolních Věstonic jsme pokračovali na Pouzdřanskou step, což je národní přírodní rezervace, která chrání stepní vegetaci na černozemi (Pálava je oblast druhohorních vápenců), takže jsme se mohli těšit na zatím neviděné druhy rostlin a živočichů. Jako první jsme se šli podívat k hlinité stěně, ve které stabilně hnízdí páry vlh pestrých a břehulí říčních. Na vlhy jsme měli štěstí, mohli jsme je pozorovat, jak posedávají na okolních stromech, což byl pro všechny velký zážitek. Při procházce po stepi jsme viděli spoustu zajímavých rostlin, velkým překvapením byl stále ještě kvetoucí katrán tatarský, což je bylina z čeledi brukvovitých, která tvoří koule o průměru až jednoho metru a při pohledu z dálky to vypadá, jakoby se na stepi pásly ovečky. Mezi další zajímavosti patří kozinec bezlodyžný a kozinec rakouský, pipla osmahlá, vlnice chlupatá a kavyl Ivanův, jehož dlouhé bílé osiny obilek dotvářely ráz letní stepi. Z Pouzdřan jsme se vydali na poslední zastávku naší exkurze, a to do lednického Zámeckého parku, kam jsme se těšili zejména kvůli roháčům a tesaříkům obrovským, nicméně jsme měli smůlu a žádného velkého brouka jsme nenašli. Nicméně jsme mohli z blízka pozorovat čápy bílé, kteří chodili v trávě, kterou právě sekali, a vybírali si tam nějaké lahůdky. Na Zámeckém rybníku jsme pozorovali kvakoše, což je také nepříliš běžný pták. Nad hlavami nám kroužil rybák obecný, kterého bychom mohli zaměnit za racka. Domů jsme odjížděli příjemně unavení a nabití spoustou skvělých biologických zážitků. Děkujeme oběma pánům profesorům za organizaci a doprovod a už se moc těšíme na to, co si pro nás vymyslí na příští rok.
Napsala: Mgr. Marie Opálková, absolventka našeho gymnázia, v současné době doktorandka na Ostravské univerzitě, expert na botaniku
Petr Vondráček, Tomáš Adamus
Organizátoři děkují Majce Opálkové za odbornou pomoc při aktivitách v rámci exkurze.
Bílé Karpaty, Pálava (101)
