Ve středu 28. 5. 2025 jsme se se studentkou Klárou Zicháčkovou z 1.A vydaly na dalekou cestu. Napovídal tomu už brzký start – na hlavním nádraží jsme se sešly v 4.30. Nejdelší část naší cesty jsme zvládly vlakem, v Praze jsme nasedly na metro a poté přesedly na autobus, kterým jsme již dorazily do cílové stanice. Tou byly Lidice, přesněji jejich nová podoba, která vznikala vedle těch vypálených od roku 1947.
Přesně tady – a to v Lidické galerii – se totiž od 10.00 hodin konalo vyhlášení literární soutěže Lidice pro XXI. století. Šlo už o jubilejní 20.ročník, a proto se vyhlašování výsledků zúčastnily důležité i známé osobnosti. Přijeli zástupci mecenášů akce z Ministerstva kultury a Ministerstva školství, Památník Lidice zastupoval na akci ředitel Eduard Stehlík. Obec Lidice pak paní starostka. Za obec byl váženým účastníkem i pan Jiří Pitín – jedno z dosud žijících „lidických“ dětí /to byly ty, které se vrátily po válce domů/. Byli tady i pražští herci jako ti, kteří četli žákovské práce nebo uváděli celou akci. A hlavně – byly tady děti a mládež, kteří obeslali soutěž svými pracemi.
Soutěžící (kterých se za 20 let v soutěži zúčastnilo na 40 tisíc) byli rozděleni do dvou kategorií a v pořadí mladší – starší kategorie byli v několika „vlnách“ oceněni taškou s hlavně knižními dárky a diplomem. Vše se také snímalo a fotilo. Každý oceněný tak bude mít svou fotografii s členy komise, která práce vyhodnocovala a oceňovala. Ceny pak byly předávány abecedně, naše zástupkyně v soutěži šla na pódium z druhé, starší kategorie jako poslední.
Ceremoniál předávání doplnil bohatý kulturní program. Vedle vynikajícího moderátora, pana Zelenky, se o něj zasloužilo např. duo Šáryna a Tukan, kteří v básni předvedli slam poetry v přímém přenosu. Jednotliví herci pak chodili přečíst vybranou práci – a ty nemusely být ani oceněny, vybírali si je totiž podle subjektivního dojmu, který na ně text učinil. V závěru celého předávání se slova a zpěvu chopil zpěvák Raego. Všechny aktéry ceremoniálu je třeba ocenit za statečnost, důvtip a pohotovost, které v podmínkách ne příliš příznivých prokázali.
Jelikož počasí a další okolnosti akci příliš nepřály, všichni se těšili do tepla – v dešti, poryvech studeného větru a za zvuků stoupajících letadel se tomu nelze divit. Organizátoři se o zdraví mladých účastníků nepochybně silně zasadili tím, že jim zajistili oběd v místní restauraci. Tam se všichni ohřáli a zhodnotili zážitky z všeho, co se odehrálo dopoledne.
Odpoledne se ti, kteří v Lidicích vydrželi, sešli k prohlídce Památníku Lidice. Procházka areálem bývalých Lidic, dnes Památníku Lidice, trvala zhruba hodinu a půl. A byla přinejmenším stejně silným zážitkem, jako dopolední vyhlašování. Určitě zanechala v myslích všech zúčastněných silný dojem a přesvědčení, že sem by bylo záhodno se ještě vrátit a silné dojmy vstřebat.
PhDr. Iva Fuxová
