Matiční gymnázium

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Home O škole Historie školy

Historie školy

Počátky Matičního gymnázia sahají do roku 1897, kdy bylo založeno jako první česká střední škola v Ostravě. O jeho vznik se zasloužila především Matice ostravská (1885), která tak reagovala na vzdělávací, kulturní a národní potřeby města, ve kterém doposud určovala podobu školství i veřejného života německá menšina. Matiční české reálné gymnázium bylo slavnostně otevřeno 16. září 1897. Následujícího roku obdrželo vlastní budovu na ulici Matiční 5, která byla postupně rozšiřována pro potřeby nižšího i vyššího gymnázia.Od školního roku 1901/02 byl ústav rozdělen na klasické gymnázium, kladoucí důraz na latinu a řečtinu, a reálku, zaměřenou především na matematiku, přírodní vědy a moderní jazyky s úkolem připravit žáky ke studiu na technických oborech. Klasické gymnázium obdrželo vlastní budovu na ulici Matiční 7. K 30. lednu 1908 bylo dosud soukromé klasické gymnázium císařským rozhodnutím zestátněno, čímž obdrželo právo vydávat vysvědčení celostátně platná a konat maturitní zkoušky (do té doby musela být platnost klasifikace ověřována na veřejném ústavu). Pro tehdejší dobu je příznačný ryze český charakter gymnázia (podíl žáků německé národnosti byl nepatrný), vysoký podíl studentů z chudých rodin, kteří mohli studovat jen díky podpoře z veřejných zdrojů, opět vesměs českých, absence dívek v řádném studiu (byly do školy zapsány pouze jako externistky) a především velká náročnost gymnaziálního studia, které umožňovalo získat maturitu jen velmi dobrým studentům. Škola se také po většinu tohoto období potýkala se značným nedostatkem finančních prostředků, kterých se nedostávalo na postavení i provoz budov, vybavení knihovny a sbírek, podporu chudých studentů i platy učitelů.

Období 1. republiky je spojeno s rozkvětem školy. Rostoucí zájem o studium na Matičním gymnáziu vedl k rychlému nárůstu počtu studentů, kterých už tehdy bylo víc než 500 (vzhledem ke kritickému nedostatku prostor bylo ve třídách běžně 50 - 60 studentů), ke zvýšení počtu studujících dívek i lepšímu finančnímu zabezpečení školy, i když ani v této době nebylo ideální. Škola se intenzivně zapojovala do kulturního života města a vychovávala žáky v demokratickém duchu masarykovské republiky. Rodičovské sdružení, fungující při gymnáziu, spolupracovalo s vedením ústavu při řešení sociálních i výchovných problémů.

2. světová válka znamenala pro gymnázium velmi těžké časy. Hned po Mnichovu se stalo přirozeným útočištěm žáků z odtržených oblastí Sudet. Zajištění výuky bylo s každým rokem náročnější. Ve škole se učilo na několik směn až do večerních hodin a mnohdy byly žákům zadávány pouze úkoly. Prakticky byla zrušena výuka české literatury, dějepisu, zeměpisu a filozofie. O přijetí na gymnázium rozhodoval diktát z německého jazyka. Němčina byla zaváděna také do výuky matematiky a u maturit. Ze školní knihovny byly vyřazovány knihy se „závadným“ obsahem a revidovány učebnice. Stupňoval se rovněž politický tlak. Hned na začátku války byl zatčen ředitel školy, bývalý legionář R. Tlapák, a o rok později i jeho nástupce dr. F. Král. Židovští studenti museli nejprve zanechat studia, poté byli odvlečeni do koncentračních táborů, odkud se už nevrátili. Na konci války bylo totálně nasazeno několik zaměstnanců gymnázia, studenti osmých tříd byli povoláni k Technické nouzové službě, studenti sedmých tříd do výroby v továrnách. Krátce před osvobozením, večer 16. března 1945, dostala škola při leteckém bombardování Ostravy přímý zásah a gymnázium se muselo odstěhovat do silně poškozené budovy zrušeného německého gymnázia na Českobratrské ulici 16.

Systematická výuka po 2. světové válce byla zahájena až od školního roku 1946/47. Na podzim roku 1947 oslavila škola 50. výročí svého trvání. Atmosféra svobody a demokracie už ale neměla trvat dlouho. Po únoru 1948 musela školu opustit řada profesorů odlišné politické orientace či těch, kteří setrvali při svém náboženském přesvědčení. Osmileté gymnázium zaniklo. Žáci prim až kvart byli nuceni přejít na místní školy 2. stupně, z kvint až oktáv vzniklo nové čtyřleté gymnázium, které se vrátilo do původní budovy Matiční 5. To se v roce 1953 přeměnilo na nový typ školy – jedenáctiletou střední školu. Jako v celém československém školství „obohatil“ výuku marxismus – leninismus, výrobní praxe pro žáky, učitelé byli zatěžováni mimoškolními úkoly, sepisovaly se charakteristiky žáků, vyráběly nástěnky. Nevyhovující prostory školy byly ale vyřešeny až v roce 1961, kdy byla na vedlejší parcele Matiční 7 postavena nová školní budova s vchodem z ulice Dr. Šmerala. Přemostěním Matiční ulice byla připojena i další nová budova s jídelnou a tělocvičnami. Prostranství na Matiční ulici bylo upraveno na hřiště. Studenti i rodiče si gymnázium překřtili na Šmeralku. V 60. letech se škola výrazně rozrostla i co do počtu studentů. Vzhledem k prodloužení povinné školní docházky na 9 let byla změněna na dvanáctiletou, spojena se Střední všeobecně vzdělávací školou v Přívoze a její součástí se stala i střední škola pro pracující. Byla tak největší střední školou v Ostravě. Výuka probíhala ve dvou větvích – matematicko-fyzikální a humanitní. Byly vybudovány odborné učebny pro fyziku, chemii, biologii, laboratoře a další odborné pracovny pro výuku základů výpočetní techniky a jazyků. Od 1. září 1969 se škola stala opět gymnáziem. Po srpnové invazi poznamenala i gymnázium léta tuhé normalizace, ať již v oblasti jejího personálního složení, výuky či mimoškolní činnosti. Tento stav trval v zásadě až do roku 1989.

27. listopadu 1989 se škola zúčastnila generální stávky. K manifestačnímu shromáždění na dnešním Masarykově náměstí se připojili téměř všichni zaměstnanci i studenti. Ve škole bylo založeno Občanské fórum, které zde fungovalo až do 1. června 1990. V témže roce propůjčilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy škole čestný název Matiční gymnázium, které záhy navíc získalo právní subjektivitu. Byl zrušen systém odborné přípravy, zavedený na konci 70. let, a škola se vrátila ke svému staronovému poslání – připravovat studenty ke studiu na vysokých školách. Od školního roku 1995/96 se opět stala víceletým gymnáziem se čtyřletým i osmiletým cyklem. V roce 1997 se uskutečnily velké oslavy a vzpomínkové akce při příležitosti oslav stoletého výročí školy. V roce 2007 oslavilo Matiční gymnázium už 110. jubileum.

Důležité mezníky z historie školy

1897 Založení českého matičního reálného gymnázia
1898 Otevření vlastní školní budovy (Matiční 5)
1901/02 Rozdělení gymnázia na sedmiletou reálku a osmileté klasické gymnázium
1905 Otevření nové budovy klasického gymnázia (Matiční 7)
Reálka změněna na osmileté reálné gymnázium
1945 Na jaře za náletu zničena budova klasického gymnázia. Po osvobození škola přesunuta do budovy bývalého německého gymnázia na Českobratrské ulici
1948 Zaniká osmileté gymnázium, gymnázium zůstává čtyřleté, primáni a sekundáni jsou nuceni přejít na školy II. stupně v místě bydliště
1950 Gymnázium na Českobratrské ul. (klasické) zrušeno, studenti přecházejí na Matiční 5 a na Reformní reálné gymnázium na tř. Čsl. Legií
1953 Gymnázia zrušena, vznikají jedenáctileté střední školy
1961/62 Otevřena nová budova na místě bývalého klasického gymnázia (Matiční 7) s vchodem z ul. dr. Šmerala. Škola se mění na dvanáctiletou střední školu.
1962 Vzniká střední všeobecně vzdělávací škola (SVVŠ)
1966/67 Součástí školy se stává střední škola pro pracující, která byla do té doby samostatná
1969 Škola se znovu nazývá gymnázium
1973/74 Zřízena internátní škola pro pracující, která se rovněž stává součástí školy
1990 Gymnázium na ulici dr. Šmerala dostává svůj původní název Matiční gymnázium
 

 

 

Partneři MGO

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Jídelníček

Jídelna ZŠ Matiční
tel. 596 120 650