Slečna Karolína Boháčová ze sexty B v letošním školním roce postoupila do finále soutěže Šumná Ostrava a v nelehké konkurenci kvalitně obsazené soutěže nakonec získala velmi krásné a cenné druhé místo.
Gratulujeme a děkujeme za vzornou reprezentaci školy.
Dne 6. 11. 2014 se na Wichterleho gymnáziu v Ostravě-Porubě odehrálo finále 7. ročníku dějepisné soutěže Šumná Ostrava. Jak se dozvídáme ze zprávy pořadatele soutěže, finále předcházelo období, kdy kolektiv dějepisářů vedený garantem soutěže prof. Pavlem Měrkou, musel vyhodnotit na 142 prací, které dorazily do 1. kola soutěže. Do finále pak postoupilo 36 účastníků. Mimo jiné i naše dvě zástupkyně Aneta Procházková z 1.A a Karolína Boháčová ze SXB. Obě se soutěže – a dokonce i finále v ní – neúčastnily poprvé a obě spadaly do druhé kategorie, určené pro kvarty až oktávy a příslušné ročníky vyššího gymnázia. Karolína Boháčová přitom v této druhé kategorii obsadila skvělé druhé výsledné místo. Zúročila tak své dlouholeté zkušenosti se soutěží, kterou početně tradičně ovládají žáci Wichterleho gymnázia – a nejinak tomu bylo i letos.
Soutěžní klání čekalo studenty po úvodním filmu, který zhlédli po osmé hodině ranní. Film byl věnován velké výstavě ostravského muzea Branky, body, Ostrava!!! Letošní ročník Šumné Ostravy byl totiž inspirován vítězstvím našeho města v soutěži o titul „město sportu“. Takže se celý točil kolem sportovních osobností, sportovišť, významných úspěchů ostravských sportovců a věcí s tím souvisejících.
Poté, co studenti doplnili a odevzdali soutěžní otázky, se krátce občerstvili a začali sledovat program, během nějž porota jejich soutěžní příspěvky vyhodnotila. Program byl výborně připraven a začínal přednáškou Mgr. Jozefa Šerky, zaměstnance Archívu města Ostravy. Ten okomentoval krátký dokumentární snímek – film o utkání SK Moravská Ostrava (tedy dnešního fotbalového klubu Baník) s mužstvem Vídeňských amatérů (kteří tak úplně již mezi amatéry nepatřili) z roku 1924. Pětiminutový film zajímavým způsobem dokumentuje nejen samotné utkání (z toho se v něm nachází jen první poločas), ale hlavně i místo, na němž se hrálo – dnes již neexistující fotbalový stadion v místě Domu kultury MO. Zajímavé bylo sledovat i diváky, pro které samotný fakt filmového natáčení představoval opravdovou novinku. Díky panu archiváři jsme poznali výstřižky z dobového tisku věnované samotnému zápasu (a to nejen z české, ale i z rakouské strany), seznámili jsme se s filmem samotným, s těmi, kdo jej patrně vyrobili atd. Nikdo se rozhodně ani chvilku nenudil a film samotný diváky nejen poučil, ale i pobavil. Šlo o kultivovaný a nesmírně pečlivě připravený příspěvek, za nějž organizátoři soutěže panu Šerkovi poděkovali a následující dlouhotrvající potlesk jednoznačně doložil, že všechny zaujal.
Po krátké přestávce se v publiku sledujícím příspěvek pana Šerky zvedli dva sportovně vypadající muži, kteří vykročili společně ke katedře, aby účastníkům řekli něco o profesi sportovního reportéra i o sportu v Ostravě. Šlo o pana Odstrčilíka a pana Šímu, v obou případech novináře spojené stále nebo v minulosti s deníkem Sport. Pan Odstrčilík využil několika fotografií, kterými dokumentoval, že Ostrava je město sportu přející. Na závěr svého příspěvku si nechal fotografie významných ostravských sportovců. Ani poté, co svůj příspěvek dokončil, však nemlčel a vstupoval vzpomínkami do příspěvku svého mladšího kolegy, pana Šímy.
Pan Šíma poté dokumentoval, jak moc se profese „sporťáka“ změnila proti dobám minulým, a dostal se mimo jiné k tomu, jak se deník Sport vyráběl kdysi a jak se jeho papírová verze vyrábí ve dnešní době. Jeho příspěvek prokládal svými zkušenostmi i pan Odstrčilík, který již v redakci nějakou dobu nepracuje, ale vzpomínky byly natolik zajímavé, že dokonce vyvolaly několik dotazů z řad publika. Mimo jiné jsme se od obou pánů dozvěděli, že v současné době již jen 20 % čtenářů deníku Sport volí jeho konzervativní – papírovou – podobu.
I toto vystoupení bylo odměněno upřímným a dlouhým potleskem. Porota během této doby pilně pracovala na tom, aby mohly být co nejrychleji vyhlášeny výsledky, ale do půl jedné, kdy byly vyhlášeny, byl ještě pokřtěn nový almanach soutěže a přečteny některé příspěvky studentů – účastníků soutěže.
Touto cestou bychom chtěli poděkovat kolektivu dějepisářů vedenému Pavlem Měrkou, kteří obětavě soutěž organizují a již nyní zvali na příští kolo. Takže – těšíme se a na shledanou napřesrok…
PhDr. Iva Fuxová
