Školní akce
- Podrobnosti
- Napsal Administrator
Na začátku června hostilo naše gymnázium, a to už podruhé, návštěvu evropského významu, Jiřího Pospíšila. Tento pán je europoslancem a zástupcem naší země v Evropském parlamentu. Nebylo tedy divu, že našim tématem byla právě Evropská unie.
Přednášku jsme započali obecnějšími informacemi, dále jsme se dostávali k podstatě evropské ekonomiky a samotné Evropské unie. Probírali jsme jak společné hodnoty či orgány a instituce EU, tak přínos Evropské unie pro tuzemskou politiku.
Dle mého a názoru jiných studentů, kteří se této přednášky zúčastnili, dokázal pan Pospíšil takto rozsáhlé téma, jako je Evropská unie, srozumitelně a poutavě vysvětlit. Nejednalo se o monotónní učebnicový výklad, ale naopak uvolněnou téměř až debatu.
Jak už jsem zmínila na začátku, tato přednáška se na půdě naši školy nekonala poprvé, a já doufám, že ani naposledy. Přijde mi jako velká příležitost poslouchat a diskutovat s někým, kdo je aktivní součástí politiky na evropské úrovni a reprezentuje naše hodnoty v rámci Evropského parlamentu.
Doporučila bych návštěvu této přednášky všem, kteří se zajímají o současné evropské dění a v budoucnu by se chtěli věnovat oborům spojených s politikou či společenskými vědami. Jde o způsob, jak se dozvědět nové a užitečné informace, ne jen teoreticky, ale od někoho, kdo se politikou skutečně živí.
Zpracovala: Julie Petra Svatošová (Sexta A)
- Podrobnosti
- Napsal Administrator
V uplynulém týdnu se uskutečnil turistický kurz naší školy v rakouských Alpách, v oblasti Zell am See - Kaprun. Akce se zúčastnilo celkem 49 studentů 3.ročníku. V rámci týdenního programu jsme měli možnost navštívit Krimmelské vodopády, přečerpávací elektrárnu s přehradami nad Kaprunem, museum alpské přírody v Mittersilu a velkým zážitkem pak byl výjezd po silnici Hoch alpenstrasse k nejvyšší hoře Rakouska Grossglockner . Cestou zpět pak malebnou vesničku Heiligenblut se známým kostelem sv.Vincence. Poslední den , cestou domů jsme navštívili solné doly v Berchtesgadenu, včetně působivé prohlídky podzemí s výkladem o historii těžby soli v této oblasti. I přes nepřízeň počasí jsme si pobyt užili a už se všichni těšíme na další ročník .
- Podrobnosti
- Napsal Administrator
Ve středu 1.6. se skupina 40 žáků různých tříd vyššího gymnázia vydala, pod vedením pánů profesorů Vondráčka a Adamuse, na biologický průzkum a cestu plnou nejen přírodovědných zážitků do chráněné krajinné oblasti Český ráj. Díky tomu, že jsme měli k dispozici vlastní autobus s velmi ochotným panem řidičem, mohli jsme naplánovat návštěvu mnohých zajímavých míst.
Již cestou do Českého ráje jsme navštívili Africké muzeum našeho významného cestovatele, badatele a etnografa dr. Emila Holuba v Holicích. Emil Holub se narodil roku 1847 právě v Holicích. Podnikl několik výprav do tehdy neznámých končin jižní Afriky, např. k Viktoriiným vodopádům, které jako první důkladně popsal, nebo do nebezpečných oblastí za řekou Zambezi k výbojnému domorodému kmeni Mašukulumbů. V muzeu se nacházejí dokumenty, sbírkové předměty a kompletní pracovna Emila Holuba. Následně jsme zamířili do malebného městečka Rovensko pod Troskami do rekreačního střediska, kde jsme se ubytovali. Z verandy restaurace a jídelny se nám překrásně ukázala zřícenina středověkého hradu Trosky vybudovaná na monumentální čedičové skále bývalé sopky. Odpoledne jsme vyrazili na průzkum pískovcovým skalním městem mezi lázněmi Sedmihorky, hradem Valdštejnem a zámkem Hrubá Skála. Obdivovali jsme pískovcové sloupy jak odspodu (procházeli jsme mezi nimi), tak později i shora z veřejnosti přístupných vyhlídek a seznámili se s geologickou stavbou a vývojem zdejšího území a s typickými rostlinami vázanými na zdejší biotopy. Turistická značka nás provedla i krásným arboretem s vysazenými starými mohutnými jehličnany, např. douglaskou tisolistou s jehlicemi pěkně vonícími po citrusových plodech.
Druhý den dopoledne jsme vyrazili na průzkum meandrů řeky Jizery na raftech od Malé Skály do Dolánek u Turnova a života kolem ní. Počáteční nástrahy cesty po řece jsme zdárně překonali (šlo o splutí jednoduchého splavu a nízký stav vody a uvíznutí na mělčině), ale později jsme si plutí vychutnávali a sledovali okolí. Za zmínku určitě stojí pozorování samečka a samičky morčáků velkých se 6 mláďaty, několik kachen divokých a konipasů bílých. Po obědě jsme se vrátili do Malé Skály a vyrazili k vyhlídce na údolí řeky Jizery a k upravené zřícenině tvrze Vranov. Poté jsme již spěchali na prohlídku Bozkovských dolomitových jeskyní u obce Bozkov. Jeskyně neobsahují velké prostory, ale v největší jeskyni se nachází krásně osvětlené největší podzemní jezírko v ČR. Dokonce jsme objevili i druh pavouka vázaného na podzemní prostory. Posledním bodem denního programu byla návštěva nejvyššího bodu Českého ráje vrchu Kozákova (744 m n. m.). Vyhlídka do okolí z odlesněné části kopce byla úchvatná a ani nevadilo, že zdejší rozhledna byla mimo provoz. Na úbočí kopce je známý Votrubcův lom na drahé kameny (acháty, chalcedony, odrůdy křemene,…), v kterém se ještě před rokem dalo veřejně kutat, ale po smrti majitele lomu tato možnost již neníL.
Poslední den jsme se nejprve vypravili do Muzea Českého ráje v Turnově, kde nás odborník geolog seznámil s geologickým vývojem a současnou stavbou Českého ráje a širšího okolí, provedl nás sbírkami vzácných minerálů z různých lokalit Českého ráje nejen v syrovém stavu, ale i s překrásně vybroušenými kusy. Poutavý výklad nám byl doplněn o ukázky opracování drahých kamenů (broušení, hlazení) na relativně primitivních brusných strojích. Paní brusička drahých kamenů byla stále usměvavá, evidentně ji práce baví a ráda předává informace o úpravách minerálů mladé generaci. S Českým rájem jsme se rozloučili procházkou Údolím Plakánku kolem pohádkového Střehomského mlýna (S čerty nejsou žerty), rybníků až ke hradu Kosti. Během cesty jsme studovali geomorfologické tvary, rostlinstvo a živočišstvo zdejší oblasti. Závěr naší expedice patřil návštěvě pohádkové a filmové vesničce Vesec u Sobotky s romantickými roubenými stavbami.
Domů jsme odjížděli se spoustou skvělých biologických zážitků. Už teď se moc těšíme, kam se vypravíme příští rok. A bude to opět stát zato!
- Podrobnosti
- Napsal Administrator
Je tomu už 100 let, co u nás, v Ostravě, vznikl Krajský soud. Jeho nově zrekonstruovanou budovu každý z nás, alespoň jednou, zaregistroval při letní procházce parkem. K tomuto úctyhodnému výročí se nám představitelé naší ostravské spravedlnosti rozhodli otevřít dveře a zasvětit nás do podstaty jejich povolání. Oslav se zúčastnili, mimo již zmíněného Krajského soudu, také soud Okresní a vazební věznice. Naši studenti, jako správní badatelé, si nemohli nechat tuto událost ujít a vyrazili hned do všech zpřístupněných míst.
Vezměme to chronologicky, začneme tedy soudem Okresním. Zde studenti započali svou prohlídku v místě, jež je symbolem soudnictví, v soudní síni. Dozvěděli se, jak líčení v takové soudní síni vypadá a jaká pravidla zde platí. To ovšem nebylo vše, došlo zde i na boření mýtů. Po ukázce z tuzemského populárního seriálu ze soudního prostředí byl označen tento cyklus za bizarní. Tudíž jestli vašim oblíbeným programem na sobotní večer je sledování soudkyně Barbary, vřele doporučujeme návštěvu skutečného soudu, budete velmi překvapeni. Následovala přednáška na téma diskriminace a dotyčnému panu soudci patří náležitý obdiv za to, s jakou grácií toto kontroverzní téma dokázal rozebrat. Třetí a také nejemotivnější přednáška se týkala střelby ve Fakultní nemocnici v Porubě. Měli jsme možnost na tuto situaci pohlédnout ze strany profesionála, a to prostřednictvím ředitele krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje. No a celou naši prohlídku zakončila vskutku nevídaná podívaná. Stali jsme se svědky rekonstrukce soudního řízení podle skutečné události.
O stupeň výše už je soud krajský. Při vstupu, z nádherného parku, si prostory soudu snadno spletete s prostory letiště, minimálně kontroly tam jsou stejně přísné. Po absolvování všech nezbytností jsme se už mohli zcela oddat soudnímu prostředí. Naši prohlídku jsme započali v soudní síni, tam někteří z nás skončili v křeslech a talárech (plášť, jež soudce nosí při soudním procesu) soudců, no a jiní na lavici obžalovaných. Dále jsme měli možnost probádat snad všechny možné pracovní pozice (soudci, paní na podatelně, archiváři, asistenti/ky soudce,…), jenž jsou zapotřebí, aby mohlo být spravedlnosti zadostiučiněno. No a po dostatečném vystrašení se nám dostalo nečekané příležitosti, a to besedy se soudci a státními zástupci. Jednalo se o přednášku překvapivě uvolněnou a netradiční. Dostalo se i na možnosti trestu pro mladistvé…
No a poslední místo, které naši studenti navštívili, byla přirozeně vazební věznice v Ostravě. Ta mimochodem stojí hned vedle Krajského soudu, nejspíše, aby to vězni neměli moc daleko. Zpět k našim nevinným návštěvníkům. Po úspěšné kontrole osobních dokladů a důkladném odbavení mohla začít skvěle propracovaná prohlídka, v rámci, které se mohli studenti dozvědět vyčerpávající množství informací o fungování věznice. Studentům bylo také umožněno prohlédnout si různé typy cel, ať už samotky pro ty největší výtržníky, nebo celu sloužící pro těhotné ženy. Odvážnější z nich si je mohli zkusit na vlastní kůži. Dále byla možnost nahlédnout do různých společenských místností, od tělocvičny až po keramickou dílnu. Studenti si odnesli neobvyklý, ale především intenzivní zážitek a my můžeme jen doufat, že se tam jen tak nevrátí.
Abych to shrnula za nás všechny, kterým se této příležitosti dostalo. Vejít do budov jako jsou tyto, budov určených spravedlnosti, a nasát jejich atmosféru je intenzivní a poučný zážitek. Ovšem nedoporučujeme dlouhodobější či pravidelnější pobyt.
Mohlo vás napadnout, že jsem všechny instituce neprošla a ani tento článek jsem nezpracovala sama. Děkuji tedy také studentům ze Septimy A a Septimy B.
Zpracovala: Julie Petra Svatošová (Sexta A)
