telefon: 596 116 239  |  Kontakt na sekretariátskopkova@mgo.cz

Přihlásit se

Login to your account

Username *
Password *
Remember Me

V posledním týdnu letošního školního roku zhlédli studenti Matičního gymnázia představení divadelního souboru Tajfun na motivy klasického díla české literatury – Povídek malostranských od Jana Nerudy. Představení se pro Matiční gymnázium odehrálo celkem 4krát v prostorách divadelní scény Aréna, a to ve dnech 25. a 26. 6. 2014. Recenze se věnuje druhému představení dne 25. 6. 2014.

Rozhodně nešlo o doslovné převzetí materiálu nabízeného klasikem, ale o zajímavé přepracování 4 spíše méně známých povídek z Nerudovy práce – identifikovat je nebylo vždy jednoduché. Jednotlivé motivy povídek Psáno o letošních Dušičkách, Jak to přišlo, že  …, Týden v tichém domě a U tří lilií se totiž velmi zajímavým způsobem proplétají a diváka neustále nutí přemýšlet, ve kterém místě se právě nachází a jak rozumět tomu, co se před ním odvíjí. Navíc autoři využívají jen částí zmíněných povídek.  To ale hovořím o pocitech diváka, který Nerudovo dílo opravdu dosti důkladně přečetl.

Diváky ostatní – a troufám si tvrdit, že takových bylo v hledišti divadelní scény Aréna zřejmě víc – mohlo tedy strhnout zpracování autorů scénáře i bez závislosti na znalosti původního textu. A pokud se na představení takový divák díval nezatížen znalostí Nerudovy práce, měl i v této pozici řadu důvodů k zamyšlení i ke smíchu. Tyto dva pocity se dosti plynule (a dalo by se říci, že vyváženě) u publika střídaly díky dobře vystavěnému scénáři. Pokud toto bylo záměrem autorů, určitě se povedlo jej realizovat. Některé scény také mrazily (např. ta, kdy jednotlivé úřednice z úvodní Nerudovy povídky Týden v tichém domě publiku vyjevují skutečný stav svých všedních životů) a některé zase měly sílu rozesmát, ale ne bez trochy hořkosti (tady je třeba zmínit výborné zpodobení poměrů v úřadu, kam dochází každý den pan rada).  Z tohoto pohledu považuji scénář Povídek malostranských za dobře napsaný, znovu opakuji slovo vyvážený, využívající textu klasika v takové míře, aby to i dnešního mladého diváka zaujalo. A dle mínění nejen mého – Nerudův styl psaní je zde velmi dobře patrný i přes techniku koláže a dotváření, s níž autoři scénáře – Robert Jarušek, Jakub Novák a Václav Strýček – pracovali. Zde snad jediná výhrada, kterou bych vznesla vůči scénáři – chvíli po snovém zakončení (zpomalený pohyb herců v závěru příběhu U tří lilií) jsme v publiku váhali, zda již představení skončilo, potlesk se tak rozběhl s určitým zaváháním.  Konec tedy trochu nejasný, vnucovalo se očekávání něčeho dalšího, konečného, jasného.

Za stejně zdařilé jako scénář považuji i výkony herecké, z nichž je třeba vyzdvihnout zejména velmi civilní, ale o to působivější výkon Radka Slaného, který si zahrál mimo jiné alter ego Jana Nerudy (Týden v tichém domě – scéna z úřadu – škoda, že nebylo dovedeno až k motivu objevených poznámek, jak to na úřadě vlastně chodí!), dále výraznou a přitom přirozenou slečnu Máry v podání Markéty Šmolkové (Psáno o letošních dušičkách) a strhujícího Jakuba Nováka v roli děsivého pana rady (domácí tyran po povýšení ve scéně se Sárou Wranovou coby manželkou – ta zde však trochu „přehrávala“) či opět jako alter ego samotného autora v povídce U tří lilií (zejména v té první roli šel z J. Nováka opravdu strach a v jevišti i hledišti by bylo slyšet pro naprostý klid špendlík spadnout). Studentkám KVB Veronice Miencilové, Anně Mrozinské a Pavle Sikorové a Sáře Wranové z KVIB pak nabídl scénář pěkné role úřednic, v nichž se měly možnost více „předvést“ než v těch ostatních partech.  Osobně mě příjemně překvapil výkon nejmladšího hereckého představitele na jevišti – studenta současné TA Štěpána Piňose – který se mezi svými zkušenějšími „kolegy“ nijak neztratil. Adam Křižák v porovnání s ostatními ve svých rolích působil trochu nevýrazně a méně přesvědčivě, to ovšem neplatí pro jeho rytce Rechnera z povídky Psáno o letošních Dušičkách.

Představení působivě dotvářela i hudba, kombinace klasických hudebních motivů i moderních skladeb.  Nejen mně, ale také publiku tvořenému studenty našeho gymnázia, se velmi líbilo. Škoda jen, že potlesk tak úplně nedocenil kvalitu divadelní hry, ale to se možná týkalo jen toho našeho předvedení, tedy jednoho ze čtyř, které pro nás členové souboru jako pro školu sehráli.  A rozhodně jsme z divadla neodcházeli bez námětů k přemýšlení… Doufám, že po tomto představení si naši studenti najdou čas i na to si knihu pořádně přečíst a hledat v ní něco z toho, co jim Tajfun zprostředkoval. Tajfunu za to patří dík.

ZAVOLEJTE NÁM!
+420 596 116 239
skopkova@mgo.cz
Dr. Šmerala 25/2565, Ostrava

Back to top