Ve čtvrtek 14. listopadu 2013 se vybraní studenti druhých až čtvrtých ročníků vyššího gymnázia zúčastnili celodenní exkurze v pražském Národním technickém muzeu. Jeho založení se datuje už do roku 1908 a momentálně se jedná o největší instituci s muzejními exponáty technického charakteru v České republice.
Po příchodu do muzea jsme si nejprve vyslechli zhruba patnáctiminutový výklad o historii ústavu a dozvěděli se, že po jeho rekonstrukci završené v roce 2011 se v něm aktuálně nachází 12 zajímavých expozic: např. expozice chemie, hornictví, astronomie, hutnictví, dopravy, tiskařství aj. Dále nás čekala přibližně hodinová přednáška na téma Historie a současnost materiálů. Osvěžili jsme si, jak se člověk postupem času ve výrobě materiálů stále více rozvíjel, navíc jsme si rozšířili své znalosti v oblasti dějepisu, chemie i fyziky.
V době kamenné si lidé vystačili s pouhým kamenem, jejž používali ke zhotovení nástrojů potřebných pro přežití. Následovala doba bronzová, kdy si lidstvo již dokázalo vyrobit i šperky a rovněž tuto slitinu využívalo jako prostředek směny v podobě hřiven. Značný vývojový skok se později udál v době železné, v níž člověk začal uplatňovat kov tvrdší než měď, což ovšem znamenalo technologicky náročnější produkci v důsledku vyšší teploty tání. Jakmile se populace ve zpracování železa postupně zdokonalovala, časem se zrodil obor zvaný metalurgie zabývající se výrobou oceli, čili slitiny železa, uhlíku a ve stopovém množství také dalších prvků. S rozvojem metalurgie dnes zvládáme především díky technikám legování (tj. přidávání příměsí pro změnu jejího složení) a kalení (prudkého ochlazení) vyprodukovat více než 2000 druhů oceli nejrůznějších vlastností, protože zatímco u lana preferujeme vysokou pevnost, u automobilů vyžadujeme optimální deformační zónu pro případ havárie. Po železe se vývoj zaměřil na hliník, zejména na jeho slitinu s mědí obchodně nazývanou dural, z níž se zhotovují kupříkladu rámy kol, a dále na uhlíková vlákna, která se uplatňují hlavně ve formulích a raketoplánech. Kovy obecně si stále drží důležité postavení v leteckém průmyslu (letadla, létající balóny) a v lékařství (fixátory, implantáty). Na počátku 20. století spatřil světlo světa první průmyslově vyráběný plast, tzv. bakelit, přičemž v 80. letech už produkce „umělé hmoty“ spotřebou předstihla výrobu oceli. Dnes za nejdůležitější plasty považujeme polyethylentereftalát (PET), polypropylen (PP), polyvinylchlorid (PVC), polyethylen (PE), polyamidová vlákna (PA) a polyakrylnitrilová vlákna (PAN). V roce 2004 se podařilo objevit dosud nejpevnější známý materiál na světě, jednovrstvý uhlík nazvaný grafen, jenž má velký potenciál zejména v elektronice.
Zbývající dvě hodiny před odjezdem do Ostravy studenti strávili prohlídkou libovolných částí muzea rozděleného do úctyhodných sedmi podlaží. Děkujeme tímto Evropské unii za financování výletu a dále též pedagogickému doprovodu Mgr. Pavle Rychtarčíkové a Ing. Adamu Dragonovi za profesionálně zvládnutou organizaci.
